Tajemné zmizení paní Christie

V roce 1926 se po již tehdy známé spisovatelce na jedenáct dní doslova ‚slehla zem'. Existuje celá řada verzí snažících se vysvětlit, co se během oněch 11 dnů s Agathou Christie dělo (například i celovečerní film Agatha). Jedna z nich dokonce tvrdí, že ji unesli ufoni. V následujících řádcích bude nastíněna verze, která je zřejmě nejblíže pravdě, neboť je součástí životopisu Agathy Christie napsaného Janet Morgan, která měla přístup k dokumentům rodiny Christieových a Mallowanových. Jak to tehdy skutečně bylo, se však už pravděpodobně nikdy nikdo nedozví… Rok 1926. Zemřela Clara - matka Agathy Christie. Manželství Agathy a Archieho je v troskách. Není divu, že již tehdy známá spisovatelka propadá depresím. Na pomoc je tu slečna Fisherová, kterou rodina přezdívá Carlo (Nevíte někdo, jak by se tohle jméno mělo v češtině skloňovat? Pro jednoduchost používejme jméno Carla.) - byla najata jako vychovatelka pro Rosalind a zároveň jako sekretářka pro Agathu. 3. prosince dává Agatha Carle volno. Ta si ho bere jen nerada, neboť je znepokojena stavem své zaměstnavatelky. Jde na schůzku se svým známým a pro jistotu volá na styleské sídlo, zda je vše v pořádku. Agatha Christie zní v telefonu jako obvykle a ujišťuje Carlu, že se může dále v klidu bavit. Když se však Carla vrátí ze schůzky domů, nalezne otevřená vrata od garáže a vyděšené služebné. Jejich paní prý v 11 hodin sešla dolů, nasedla do auta a odjela, aniž by řekla kam. V 6 hodin ráno následujícího dne přijel policista, který oznámil nález auta značky Morris necelou hodinu cesty od Styles, a to s kapotou zabořenou do křoví a napůl spadlé ze srázu. Carla okamžitě informovala Archieho a ten se za ní hned vypravil. V té době se již zpráva donesla k novinářům, takže když Carla s Archiem přijeli identifikovat auto, uvítal je dav lidí včetně dodávky, která prodávala teplé nápoje a zmrzlinu. Rovněž dům byl v obležení novinářů a Rosalind doprovázel do školy policista. Styleské sídlo sice spadalo pod berkshirský policejní okrsek, ale hranice sousedního okrsku (Surrey) se nacházely od domu ‚co by kamenem dohodil', a tak se musela Carla potýkat hned se dvěma policejními týmy najednou. Vyslýchaly ji každé ráno - znovu a znovu. Na Archieho radu si Carla pozvala svou sestru Mary, aby ji dělala společnost a byla morální podporou. Carla také poskytovala každý den rozhovor oblíbeným novinám Agathy Christie - deníku Daily Mail. Pro něj bylo v tuhé konkurenční bitvě zmizení Agathy Christie darem z nebes. Stejně jako Evening News, jeho hlavní rival, informoval denně o pokroku v pátrání a přinášel spekulace o tom, co se mohlo známé spisovatelce stát. Zatímco komisař Goddard z berkshirského okrsku byl na informace skoupý, jeho surreyský kolega si evidentně vychutnával důležitost, jaké se mu rázem dostalo. Částečně i jeho vinou se velká část informací uveřejněných v novinách nezakládala na pravdě. Vzhledem k tomu, že policejní zpráva komisaře Kenwarda (Surrey) je velmi strohá a všechny ostatní policejní dokumenty již byly zničeny, zůstávají články z novin jako směs faktů a spekulací téměř jediným zdrojem informací o záhadném zmizení Agathy Christie. Sobotní odpoledne a celou neděli a pondělí strávili policisté spolu s mnoha dobrovolníky prohledáváním okolí místa, na kterém bylo nalezeno auto. V pondělí přišly noviny s tím, že objevily svědka, který na cestě do práce v sobotu ráno narazil na nějakou ženu postávající v afektovaném stavu u auta, sténající a s hlavou ponořenou mezi rukama. Třásla se zimou - není se co divit, neboť měla na sobě pouze lehké šaty, lodičky a byla bez klobouku. Přiklopýtala k němu a požádala ho, aby se pokusil auto nastartovat. Komisař byl přesvědčen, že onou ženou byla Agatha Christie a rozhodl se povolat další policisty z celého hrabství, aby mohli místo ještě podrobněji prozkoumat. Jediné, co spolu s dobrovolníky nalezli, však byla zablácená černá dámská bota a hnědá dámská rukavice. Tři dny po zmizení Agathy se Archie vydal do Scotland Yardu požádat o pomoc. Bylo mu však řečeno, že tak může S.Y. učinit až na žádost berkshirské nebo surreyské policie. Oficiální verze předpokládala, že Agatha Christie měla autonehodu, odklopýtala se od auta a ztratila se v lese, kde se jí bez úspěchu pokoušelo najít údajně na pět set mužů. Hlásili se další svědci. Někteří tvrdili, že se setkali s ženou odpovídající popisu Agathy Christie, jeden automechanik přišel po prozkoumání auta a jeho okolí s teorií, že auto bylo puštěno ze svahu úmyslně. Manželský pár vlastnící nedaleký hotel byl přesvědčen, že u nich Agatha strávila páteční noc, jakýsi pan Brown zase údajně potkal Agathu Christie v sobotu ráno a nabídl jí, že ji sveze, ale ta prý odmítla. Dva svědci přišli s tím, že viděli ženu podobnou hledané spisovatelce s nějakým asi třicetiletým, elegantně oblečeným mužem jak spolu sedí v autě. Verze útěku ve dvojici byla podpořena nálezem pohlednice, několika dopisů a pudřenky (a mrtvé sovy v krbu) v lesní chatrči nedaleko místa nálezu auta. Reportér deníku Daily Sketch neváhal a s pudřenkou se vydal za jasnovidcem. Ten popsal hledanou ženu ležící v nějakém srubu. Po padesáti letech tento reportér zavzpomínal, jak s dalším kolegou takový srub v lese našli. Objevili tam známky nedávné návštěvy a lahvičku s přípravkem proti průjmu. Šlo o silně zředěné opium, ale oni ho svým kolegům po návratu z ‚honu na divokou kachnu' popsali jako opium čisté. Ti se samozřejmě ihned jako sršni vypravili na místo. Jeden z nich s sebou vzal i barmanku z jednoho hotelu, posypal práh pudrem a nechal do něj barmanku otisknout nohu. Následujícího dne se v jeho plátku objevila fotografie onoho otisku s podtitulkem: "Patří paní Christie?" Ve středu 8. prosince, pět dní po zmizení Agathy Christie, vyrukovaly noviny s informací, že Archieho bratr Campbell obdržel dopis poslaný Agathou Christie s londýnským razítkem ze 4. prosince. V té době však dopisu nepřičítal důležitost a později ho nemohl najít, zbyla mu pouze obálka, kterou poslal svému bratrovi. Podle novinářů měla v dopise Agatha Christie psát o tom, že se necítí dobře a chystá se strávit s přáteli několik dní v nějakých yorkshirských lázních. Policejní zpráva však tvrdila, že se Agatha Christie v uvedeném hrabství nenachází. Deník Mail začal rozvíjet teorii o nervovém zhroucení spojeném se ztrátou paměti či identity. Podle něj mohlo podvědomí Agathy Christie kontrolující veškeré její konání naplánovat důmyslné zmizení podobné těm, která autorka detektivek při plném vědomí a za normálních podmínek vymýšlela pro své knihy. Na počátku celé aféry se záhadným zmizením se sympatie novinářů klonily na stranu jak Agathy, tak i Archieho. Za několik dnů však vyšlo najevo, že mezi manželi nebylo vše zcela v pořádku. Paní Hemsleyová vyprávěla novinám o depresích, kterými v posledním období Agatha Christie procházela, i o tom, jak ji den před svým zmizením Agatha navštívila a před odjezdem seděla několik minut v autě ponořená do svých myšlenek. Pozornost novinářů se navíc začala obracet i k Hurtmoru, kde - jak zjistili - trávil Archie onen večer, kdy se jeho žena ztratila. Archie však nehodlal zvídavým reportérům nic říct, neboť jim nemohl důvěřovat a nechtěl do celé záležitosti zatahovat své přátele. Musel si užít své - vytrvalé dotírání novinářů, neustálé vyzvánění telefonu a dotazy nejrůznějších lidí na jeho ženu, jasnovidci, kteří tvrdili, že jediný způsob jak ji najít je uspořádání seance. Nicméně v pátek 10. prosince, týden po zmizení manželky, poskytl Archie Mailu rozhovor. V něm připustil, že Agatha se zmínila o tom, že by dokázala šikovně naaranžovat své zmizení, kdyby chtěla. Zřejmě to mělo souvislost s její profesí. Archie se svěřil, že právě v tuto variantu věří, protože on sám vidí jen tři možná vysvětlení - dobrovolné zmizení, ztrátu paměti a sebevraždu. Sebevraždu vyloučil, neboť se jednak domníval, že by Agatha v takovém případě zvolila jed (jako tolikrát ve svých knihách), jednak mu připadalo nepravděpodobné, aby se člověk, který má v úmyslu vzít si život, "obtěžoval jet několik mil daleko, sundal si kabát a vydal se do neznáma, než to udělá … Nejspíš se svlékla, hodila kabát na zadní sedadlo auta a pak zřejmě sešla z kopce a vydala se - bůhví kam. Předpokládám, že šla z kopce, protože chození do kopce nesnášela …" Reportér upozornil Archieho i na to, co se v okolí začalo o manželském páru povídat. Archie vyloučil, že by v pátek večer mezi nimi došlo k jakékoli hádce nebo neshodě. Jeho žena věděla o tom, kde a s kým bude její choť trávit víkend, a nikdy proti tomu nic nenamítala. Další záhadou bylo, z čeho v oněch dnech Agatha Christie žila. Ani z jednoho bankovního účtu nebyly od jejího zmizení vybrány žádné peníze, obě své šekové knížky nechala Agatha doma. Když opustila Sunningdale, mohla u sebe mít asi 5-10 liber a navíc část jejího oblečení zůstala v autě. Zmizení Agathy Christie se během několika dnů stalo středem zájmu široké veřejnosti, která se (včetně například Dorothy Sayers) 12. prosince zúčastnila akce nazvané deníkem Evening News ‚Velké nedělní pátrání po paní Christie'. Celá oblast byla znovu prohledána, ale nebylo nalezeno nic, co by mohlo mít s případem cokoli společného. Noviny nabízely odměnu každému, kdo by dokázal zmizelou spisovatelku najít. Tím se samozřejmě rozpoutala záplava zpráv, podle kterých by Agatha Christie musela být na několika místech, vzdálených stovky mil, najednou… Berkshirská policie vedená komisařem Goddardem požádala o rozšíření prohledávané oblasti do vzdálenějších částí Anglie. Goddard nevěřil, že je Agatha Christie mrtvá, podle něj tomu nenasvědčují žádné důkazy. S tímto názorem souhlasil i Archie. Komisař Kenward byl opačného názoru, předpokládal, že někde poblíž místa nehody se najde mrtvé tělo pohřešované spisovatelky. Další události daly za pravdu metodicky postupujícímu komisaři Goddardovi. V úterý 14. prosince večer se Archie Christie znovu setkal se svou ženou, a to v hotelu Hydropathic ve městě Harrogate, v hrabství North Yorkshire. Následující den toho byly plné noviny, avšak paradoxně s výjimkou místního týdeníku Harrogate Herald. Jeho redaktoři měli totiž plné ruce práce s telefonováním příspěvků do celoplošných novin, pro které pracovali jako příležitostní dopisovatelé, a zapomněli přitom na své vlastní. Podle manželů Taylorových, kteří hotel vedli, si žena, která se zapsala jako paní Theresa Neele, bez váhání vybrala pokoj s teplou vodou v prvním poschodí za sedm guineí týdně (1 guinea = cca dnešní 1 libra). Působila přirozeně, zpívala a tančila, hrála kulečník, četla v novinách o zmizení známé spisovatelky, povídala si s ostatními hosty, chodila na procházky. Paní Taylorová si, stejně jako několik dalších zaměstnanců hotelu, všimla podobnosti mezi novým hostem a fotografiemi Agathy Christie, které se objevily v tisku, přikázala však svým podřízeným, aby o této podobě mlčeli. Někdo zvenčí však zřejmě informoval policii. Komisař McDowell z yorkshirské policie uvědomil své kolegy ze Surrey a ti zavolali Carle do Sunningdalu. Ta však nemohla ponechat Rosalind samotnou, a tak dala vědět Archiemu, který se vydal vlakem do Harrogatu. Tam se podle novinářů schoval s komisařem McDowellwem ve výklenku vedle výtahu, aby mohl identifikovat Agathu, až bude scházet ze schodů na večeři. Když přišla a vzala si večerník, Archie k ní přistoupil. Vypadalo to, jako by ho považovala za nějakého svého známého, kterého nedokáže přesně zařadit. To stačilo na to, aby svolila k tomu, že ji doprovodí do jídelny. Pro tisk Archie řekl: "Není pochyb o identitě. Je to má žena. Utrpěla úplnou ztrátu paměti a mám dojem, že ani neví, kdo je. Nezná ani mě a neví, kde se nachází. Doufám, že klid a odpočinek vše napraví. Zítra ji chci odvézt do Londýna a navštívit odborného lékaře." Také prý poděkoval policii. O den později, 15. prosince, Archie s Agathou skutečně odjeli, nikoli však do Londýna, ale prozatím do Cheadlu. Byla to dost náročná cesta - na nádraží se museli do vlaku prodírat davem novinářů. V Leedsu, kde je čekal přestup na další vlak, je po nástupišti pronásledoval další houf senzacechtivých redaktorů, ale podařilo se jim nalézt své rezervované kupé. Na konci jejich cesty čekali na Agathu a Archieho James a Madge, jejichž auto je všechny zavezlo do Abney. Tam se brána zavřela… Zdroj: www.agatha.cz